Jdi na obsah Jdi na menu

ODBORNÝ POSUDEK

Odborný posudek k využívání kočárových koní cechu fiakristů v Praze

 

Na základě žádosti pražského cechu fiakristů zpracoval úsek chovu koní katedry chovu hospodářských zvířat ČZU tento odborný posudek k posouzení využívání koní v kočárové zápřeži v Praze. Posudek se skládá z těchto částí:

  1. Obecná informace o pracovním využití koně domácího

  2. Posouzení zootechnického stavu koní (kondice, zdravotní stav) využívaných pražským cechem fiakristů

  3. Posouzení fyzické a psychické náročnosti pracovního nasazení kočárových koní 

  1. Obecné informace o pracovním využití koně domácího

Kůň domácí je využíván ve službě člověku již tisíce let. Hipologická minulost měst je dodnes patrná i na urbanismu Prahy. Historická centra evropských měst tak pro zvýraznění dějinných souvislostí již po mnoho desítek let využívají jízdu kočárem jako službu ke zvýšení turistické atraktivity. V Československu byly po 40 let období totality hipologické souvislosti důsledně likvidovány i proto, že kůň byl zástupně představitelem feudalismu, buržoazie, agrární minulosti ČSR a demokracie vůbec. Po změně společenského systému se situace radikálně změnila a hipologie se stala jednou z nejdynamičtěji se rozvíjející oblastí. Momentálně disponuje Česká republika 90 000 koňmi.

 

Pochopitelně s výrazně rozdílným využíváním koní, ze kterých se stali společníci pro volný čas, došlo k zásadní změně k posuzování vztahu člověk-kůň a k hodnocení způsobu využívání domácích zvířat vůbec. Tyto diskuze opakovaně propukají a současní uživatelé koní jsou pod výrazně větší kontrolou laické veřejnosti, než tomu bylo v dobách závislosti na hipomobilní energii. 

 

Vztah člověka k využití zvířat se v průběhu posledních desetiletí významně změnil. Zvíře požívá podle novely občanského zákoníku z roku 2012 změněného právního postavení jako „Živé zvíře, které má zvláštní význam a hodnotu již jako smysly nadaný živý tvor. Živé zvíře není věcí                               a ustanovení o věcech se na živé zvíře použijí obdobně jen v rozsahu, ve kterém to neodporuje jeho povaze (§ 494)“. Zvíře tak přestalo být věcí. Nadále si ovšem zachovává postavení věci ve vztahu k vlastnictví a zodpovědnosti majitele za chování zvířat a následky tohoto chování. Český občanský zákoník tak následuje příkladu většiny zákoníků evropských zemí. Skutečným týráním zvířat se pak zabývá trestní zákoník (§ 302).

 

V každém případě však zvíře i nadále zůstává objektem práva. Protože zvíře není schopno pochopit důsledky svých činů, nemůže se stát nikdy subjektem práva. 

 

Všechny teorie zabývající se vztahem ke zvířatům vnímají, že moderní člověk je racionální bytost, která významně zasahuje do života celé planety. Součástí lidského života je pak i morální hodnocení vlastního jednání. Morální status člena komunity je proto odvozen od povinností jiných členů komunity, které vůči držiteli morálního statutu vznikají. Tyto povinnosti současně umožňují posoudit, zda je vzájemné chování správné či nesprávné. Pojem morální status a morální komunita jsou proto v moderní civilizované společnosti neoddělitelné. Filosofické úvahy tak po staletí hledaly a stále hledají definici pravidel k udělení subjektivních práv zvířatům jako členům lidské komunity.

Podle těchto hledisek je pak nezbytné posuzovat i současné využívání domácích zvířat. Bohužel současná veřejnost, která se již osobně téměř nesetkává s velkými zvířaty, má často sklony k antropomorfizaci zvířete a tedy posuzování vhodnosti či nevhodnosti určitých činností z hlediska člověka.

 

Kognitivní schopností  a konativní vlastnosti domácího koně byly po tisíciletí důsledně měněny ve prospěch člověka. Současný kůň domácí je svojí schopností vstřícnosti k plnění úkolů zadávaných člověkem výrazně odlišný od svých divokých předků. V portfóliu plemen je tak obsažena historie lidstva, která byla donedávna na koňské síle zcela závislá.

Současně ale nároky na využívání koně zcela změnily konativní vlastnosti koně (nutkání k činnosti). Tato konativní složka personality koně je již plně v režii člověka. Jakákoliv činnost, která není nad kognitivní  možnosti koně je tak pro kvalitu života zvířete přínosem.



 

Pro posouzení stavu koní je důležité určení tělesné kondice. Pro tento účel se v zahraničí běžně používá tabulka Body condition Scoring, tedy popis pomocí stupnice 1 – 9.

1 - Podvýživa: Kůň je extrémně vyhublý. Obratlové výběžky, žebra, kyčelní kosti a kořen ocasu jsou výrazně prominentní.

 

Prominentní kostní podklad kohoutku, ramenního kloubu a krku. Chybí veškerý podkožní tuk.

 

2 - Výrazná vyhublost: Kůň je vyhublý. Malé množství tuku pokrývá

obratlové výběžky. Obratlové výběžky, žebra, kyčelní kosti a kořen

ocasu jsou prominentní. Kohoutek, ramenní klouby a struktury krku

jsou výrazně znatelné.

 

3 - Vyhublost: Tuk dosahuje do poloviny obratlových výběžků. Tenká

vrstva tuku pokrývá žebra, avšak žebra jsou snadno viditelná. Kořen

ocasu je prominentní a jednotlivé obratle jsou viditelné. Kyčelní kosti,

kohoutek, ramenní klouby a struktury krku jsou mírně znatelné.

 

4 -Lehká kondice: Obratlové výběžky vytváří mírný hřeben. Linie žeber

se mírně rýsuje a žebra jsou viditelná. Malé množství tuku u kořene

ocasu. Kyčelní kosti, kohoutek, struktury krku a ramenní klouby nejsou

výrazně znatelné.

 

5 -Střední kondice: Oblast bederní páteře je v rovině. Žebra jsou dobře

cítit na pohmat, ale nejsou viditelná. Tuk u kořene ocasu má pružnou

konzistenci. Kohoutek je zaoblený, ramena a krk souvisle splývají s linií těla.

 

6 - Mírná nadváha: Mírná prohlubeň se začíná tvořit podélně nad

bederní páteří. Tuk u kořene ocasu má měkkou konzistenci. Tuk

pokrývající žebra má pružnou konzistenci. Tuk se začíná ukládat podél

kohoutku, za ramenním kloubem a na hřebeni krku.

 

7 - Nadváha: Podélná prohlubeň nad bederní páteří. Jednotlivá žebra lze

cítit na pohmat, ale jsou pokryta výraznou vrstvou tuku. Tuk u kořene

ocasu má měkkou konzistenci. Znatelná vrstva tuku podél kohoutku,

za ramenním kloubem a na hřebeni krku.

 

8 - Obezita: Výrazná podélná prohlubeň nad bederní páteří. Jednotlivá

žebra lze nahmatat jenom obtížně. Výrazné tukové polštáře u kořene

ocasu. Výrazná vrstva tuku podél kohoutku. Oblast za ramenním

kloubem vyplněná tukem. Výrazný krční hřeben. Vrstva tuku podél

vnitřních stehen.

 

9 - Extrémní obezita: Hluboká podélná prohlubeň nad bederní páteří.

Tukové polštáře pokrývají žebra, tuk je prominentní u kořene ocasu,

podél kohoutku, na krku a za ramenním kloubem. Výrazně prominentní

krční hřeben. Vrstvy tuku podél vnitřních stehen se třou o sebe. Slabina je

 vyplněná a břicho má sudovitý tvar.


 

  1. Posouzení zootechnického stavu koní (kondice, zdravotní stav) využívaných pražským cechem fiakristů

 

Cyril – kohoutková výška hůlková 167 cm, obvod hrudi 209 cm, obvod holeně 22,5 cm











 

Quido – kohoutková výška hůlková 171 cm, obvod hrudi 206 cm, 23cm 

 

Leon – kohoutková výška hůlková 169 cm, obvod hrudi 208 cm, obvod holeně 22,5cm 


 

Teddy - kohoutková výška hůlková 167cm, obvod hrudi 210 cm, obvod holeně 23,5 cm 

 

Ramida – 70 - kohoutková výška hůlková 167 cm, obvod hrudi 199 cm, obvod holeně 21,5 cm


 

Zastoupená jsou plemena český teplokrevník, starokladrubský kůň, norik, šlonský kůň a koně bez původu v teplokrevném typu, tedy plemena vhodná pro zápřah. Většina koní je velkého rámce, impozantního zjevu, silné kostry a s dobrou mechanikou pohybu. Všichni koně mají výborný charakter, klidný temperament, tvrdou konstituci, ochotu k práci a tělesnou kondici stupně 6 – mírná nadváha.

Jak již bylo řečeno, jakákoliv činnost, která není nad kognitivní  možnosti koně je pro kvalitu života zvířete přínosem. Z tohoto hlediska patří zátěž kočárových koní v turistickém průmyslu jednou z nejméně fyzicky i psychicky náročných. Pro koně, kteří byli po staletí šlechtěni pro obrovské fyzické a psychické zatížení v zemědělství, armádě či dopravě, tak šestihodinová služba v lehké zápřeži nepředstavuje žádné výraznější nároky. 





 

  1. Posouzení fyzické a psychické náročnosti pracovního nasazení kočárových koní 

 

S fyzickou a psychickou náročností úzce souvisí celkové welfare, neboli pohoda zvířat, což v obecné rovině představuje stav dokonalého fyzického a psychického zdraví a zahrnuje celý komplex podmínek, které zajišťují koním zdraví a životní pohodu.

 

Narušení welfare může vést ke změnám v chování zvířat, dochází k narušení fyziologických pochodů v organismu. Dle „Rady pro welfare hospodářských zvířat“ (Farm Animal Welfare Council, FAWC) welfare zvířat zahrnuje jak fyzickou zdatnost, tak i pocit spokojenosti. Hlavní zásady byly formulovány prof. Websterem z Bristolské univerzity jako zákon pěti svobod.

  1. Svoboda od hladu, žízně a podvýživy je v případě zkoumaných koní dle výše uvedené kondice (v průměru mírná nadváha) splněna. 

  2. Svoboda od nepohodlí je v případě kočárových koní plněna padnoucími poprsními postroji, optimálním kováním a zatížením. Na rovných, zpevněných cestách, tj. na Staroměstském náměstí, utáhne kůň bez problému trojnásobek své tělesné hmotnosti, započítává se i hmotnost kočáru. Na nerovné cestě je to dvojnásobek. 

  3. Svobodu od bolesti, zranění a onemocnění zabezpečují terénní veterinární lékaři jednotlivých majitelů a kontroly Městské veterinární správy. 

  4. Svobodu projevit přirozené chování nelze hodnotit, protože se jedná o podmínky ustájení a ty nebyly předmětem šetření. Koně však nevykazují známky nepohody.

  5. Svobodu od stresu, strachu a úzkosti pražští fiakristé svým koním zajišťují formou výběru vhodných, tělesně dospělých koní a speciálním výcvikem pro městský provoz. Nevhodní koně jsou vyřazováni.

 

Jakékoliv narušení pěti svobod je v případě řešené problematiky selháním jedince, nikoliv systému.

Velmi diskutované téma v rámci welfare je také vliv počasí na pohodu koní. Koně jsou zvířata s vynikajícími termoregulačními mechanismy a velmi dobře se umějí přizpůsobit okolní teplotě, aklimatizují se, adaptují na chlad nebo teplo. Jakmile podmínky prostředí překročí horní nebo dolní hranicí kritickou teplotou, nastupuje termoregulace, což spotřebovává energii navíc (v případě tepla i vodu a tu mají tito koně k dispozici z instalovaného hydrantu). Údaje o teplotách se různí podle toho, jaké koně jací vědci sledovali. 



 

Koně jsou zařazeni mezi hospodářská zvířata, jakkoliv jsou spíše vnímána jako zájmová. Jejich význam není v produkci masa, mléka a dalších produktů, ale v pracovním výkonu. Jsou používáni v různých odvětví sportu (jezdeckém, dostihovém, westernovém), v rekreačním ježdění, v hipoturistice, u jízdní policie, ve zdravotnictví (hiporehabilitace, hipoterapie), při různých hrách (pólo, koňská košíková, pushball, skijoering,…), a v neposlední řadě v zápřahu. Tažní koně a jejich tradiční použití koní ze zemědělství zmizelo, nezastupitelné místo však mají koně v lesním hospodářství. Rozmáhají se soutěže v tahu, formanské jízdy a použití fiakrů v historických částech měst. Koně v zápřeži jsou kulturním dědictvím naší civilizace a v malebném prostředí Starého Města pražského evokují nostalgii starých časů.

Současná společnost se již vůbec nesetkává s velkými domácími zvířaty, které většina obyvatel naší „vyspělé“ společnosti vnímá pouze jako potravinový balíček v supermarketu.

Z plejády domácích zvířat je momentálně nejvíce na očích kůň, který se stal v posledních 30 letech naší svobodné společnosti populárním společníkem. Stavy koní v ČR narostly za posledních 30 let o více jak 500 %. Právě hipologie, ale představuje vyvrcholení schopnosti člověka při komunikace s jiným živočišným druhem. Od dob renesance byly vytvářeny sofistikované komunikační systémy, které momentálně přebírá jezdecký sport. Kůň jako 6 000 let domestikované zvíře nemůže za to, že mu současná společnost téměř ze dne na den odebrala všechny možnosti sociálního zařazení. Jakákoliv možnost smysluplně využít po staletí šlechtěné fyzické a psychické vlastnosti koní, je tak jedinou záchranou pro domestikované zvíře, které bylo po staletí akcelerátorem civilizace. Bez těchto činností nejenom, že bude zapomenuta staletá moudrost našich předků, ale kůň bude odsouzen k definitivnímu zániku. 

Jednou z největších ztrát, kterou hospodářským zvířatům přinesla vyspělá společnost je tak úplný zánik sociálního statutu. Jakkoliv byla v zájmu civilizace domestikovaná zvířat využívána, jejich sociální postavení bylo významné. Na jejich welfare závisela prosperita jednotlivce, rodiny i hospodářství, na které byla navázán i rozvoj celé společnosti. Vývoj devastace tohoto vztahu ke zvířatům byl akcelerován po roce 1948 a jedním doposud z nepojmenovaných komunistických zločinů je právě rozvrácení hipologie. Ta byla soustavně decimována v zájmu socialistické budoucnosti na všech úrovních (armáda, likvidace buržoazie), ale především při násilné kolektivizaci vesnice. Bohužel tím způsobené postupné odosobnění vztahu moderního člověka k tvorbě zemědělského produktu vedlo a vede ke zkreslení vztahu k domácím zvířatům. Všechna tato zkreslení dokumentuje materiál „10 bodů proč zakázat koně“, který nemá s welfare koní žádnou souvislost. Je pouze dokladem antropomorfního vnímání personality zvířete, která ve svých důsledcích povede k jejich likvidaci.

Úsek chovu koní - Ing. Lucie Starostová, Ing. Cyril Neumann

katedra chovu hospodářských zvířat

Česká zemědělská univerzita

 
 

Jazyky

ČeštinaEnglish